Pěkně jsem si početla. Úsloví o tom, kdy život začíná, neznám a naštěstí se zatím nemohu přesvědčit o jeho pravdivosti. Trochu o ní pochybuji - tedy o té části zvířecí. Když nám odešla Asta, měla jsem spíš pocit, že je to konec ne úplně života, ale spokojeného života. A proto se teď "spokojeně" vracíívám domů obalená bahnem a dnes dokonce i s prokousnutou kůží na ruce. Zdravím a podrbej tu svou smečku a doufám, že rýma Tě už opustila