Chryzantémy

Tenhle víkend jsem jela s kamarádkou a jejím mužem podívat se na výstavu chryzantém ve Šlapanicích, kde se výstava pořádá tradičně každý rok, protože tu žil věhlasný šlechtitel Jan Dvořák.

Chryzantémy mám moc ráda. Je to nádherná podzimní kytka mnoha barev i tvarů a dokáže rozzářit šedivé podzimní dny. Vím, že spousta lidí říká, že je to květina hřbitovní. Ano, dává se na hřbitov na Dušičky, ale vůči téhle nádherné květině je nespravedlivé řadit ji jen sem. Obrovské zlatožluté květy, tmavě červené a bronzové i něžně růžové mě vždycky naplňují nadšením. Také často bývá na japonských tkaninách- a je vždycky luxusní, hadříky tohoto druhu mě naplňují nadšením i slzami nad stavem financí v peněžence :) Několik takových látek mám a zatím se na ně chodím jen dívat, protože jsem ještě nepřišla na to, jaký nejúžasnější výrobek by z takové látky mohl být (co kdybych ho pokazila?).

Chryzantémy mě zaujaly v jednom starém románu Valentinovy ženy- jedna z dotyčných žen prohlásila, že má ráda chryzantémy, a dotyčný Valentin, aby dámu ulovil, jí nechal vyzdobit pokoj obrovskými kyticemi zlatožlutých velkých chryzantém. Valentina bych teda klidně poslala k šípku, ale ty chryzantémy bych chtěla :)

Výstava byla moc hezká. Chryzantémy malé, velké, jehlicové, všechny barvy- a to prý přitom nemohli vystavit všechno, co by chtěli, protože spousta druhů ještě nerozkvetla!

Zároveň se vystavovalo ovoce a zelenina, hlavně jablka- orlovna nádherně voněla jablky i chryzulemi, tou podzimní vůní, kterou si pamatuji od babičky ze zahrady.

Takže jestli chcete, nakoukněte:  https://malcka.rajce.idnes.cz/2015_chryzantemy