Na co se dneska koukneme?

10.06.2015 12:40

Na co se dneska koukneme?

Televizi má skoro každý. Programy si vybíráme podle svého, ale jak vlastně moc si vybíráme?

Já se na televizi dívám málo, snad s výjimkou Toulavé kamery v neděli dopoledne- to sedím na zemi a češu psy- a někdy poobědové pohádky, kterou málokdy vidím celou :)

Doba považovaná za prime time je pro mě tabu- to jsem totiž v práci. Nejen to je důvod, proč jsem už dlouho neviděla žádný seriál ani pořad o vaření. Ne že by mi to vadilo- ani jedno z toho není Star Trek, což je jeden z mála seriálů, na který se dívám aspoň občas (mimochodem, výborně se u něj žehlí :). Má jednu nezměrnou výhodu- tváří se jako pořad pro dospělé a přitom je to bezva pohádka, byť některé z rádobyšílených vynálezů z prvních řad jsou dnes už skutečností. Je to epizodový seriál, takže mě nenaštve utnutím děje v tom nejzajímavějším, což pro mě není motivací k tomu, abych se dívala dál, jak si tvůrci seriálů naivně myslí, jen se rozčílím a rozhodně se dívat dál nebudu.

Dcera se na televizi nedívá, je přes týden na internátu. Syna zajímá víc YouTube, protože tam se případně podívá na seriály, které naše televize rozhodně nekoupí, a pokud ano, tak s tříletým zpožděním.

I Mušketýr se na televizi dívá málokdy. Díval se onehdy, když byl nemocný. Objevil spoustu zajímavých dokumentů, které se ovšem vysílaly dopoledne nebo brzy odpoledne, kdy jsou lidé většinou v práci nebo ve škole.

Proč tu televizi vlastně platíme? Máme spoustu programů, na které se obvykle nedíváme. Po deváté večer, když se vrátím z práce, je v televizi ten nejhorší odpad. To, co bych chtěla vidět, bych si musela nahrávat, programovat nahrávače a podobně, strávit spoustu času s programem v ruce a pátrat. Opravdu musí všechny stanice vysílat totéž v podobnou dobu? Kdo vlastně tu skladbu určuje a jaké je spektrum oslovených osob?

Možná nejsem standardní divák. Třeba se na ty seriály opravdu lidi dívají (z mých známých málokdo). Nebo mají televizi jen jako zvukovou kulisu? Ke své naprosté hrůze jsem zjistila, že zejména starší příbuzné považují televizní fikci za realitu a myslí si, že takhle lidé opravdu žijí! Tuší tvůrci, že splétáním pitomých zápletek o nevěrách a podrazech ovlivňují myšlení lidí?

Tak si zase asi půjdu číst. Nebo si pustím oblíbený film na DVD. Vždycky se něco najde. Ty rádoby zajímavé příběhy ze současnosti to ovšem rozhodně nebudou.