O dílničce

20.02.2014 13:15

O patchworku tu už bylo napsáno ledacos, a tak připomenu jen jeden z jeho rysů. Tím je podpora potřebných, charita, říkejme tomu, jak chceme.

V brněnském klubu, jehož jsem členkou (http://patchworkbrno.webnode.cz/) , jsme se rozhodli pomáhat nejen miminkům a jejich maminkám- organizujeme šití zavinovaček pro brněnské porodnice- ale i lidem na druhém konci životní dráhy- v domově důchodců na Kociánce.

Dnešní domovy důchodců nejsou tím, co si pod nimi spousta lidí představuje- místo, kde staří lidé jen sedí, nebo leží a čekají na smrt. V dnešních domovech nejen že probíhají různé programy (koncerty, biblická čtení, divadelní představení, besedy a výstavy), ale pracují zde ergoterapeutické dílny, kde se snaží obyvatele zapojit do různých činností, které je baví- nejen pro ukrácení času, ale je potřeba procvičit i jemnou motoriku, i když pokroucené ruce a prsty poslouchají špatně. Také si tu zacvičí, zazpívají nebo třeba zahrají karty nebo Člověče, nezlob se.

Jelikož mám v tomto domově babičku, začala jsem zjišťovat, jak by náš klub mohl být užitečný. Dohodli jsme se na příjemné formě spolupráce- dovezeme pár věcí na výstavku, aby se i ti méně aktivní mohli aspoň přijít podívat na něco hezkého, a připravíme nějaké tvoření na cca 2 hodiny během sobotního dopoledne.

Přiznávám, že první pokus nám úplně nevyšel, byla to spíš ukázka- netušili jsme, jaké možnosti místní obyvatelé mají. Dnes už víme, že jejich motorika je velmi špatná, i zavázat mašličku bývá problém, někteří mají pohyblivou jen jednu ruku apod. Proto členky klubu připraví polotovary a ty se velmi jednoduchým způsobem dodělávají.

Naše poslední dílnička byla srdíčková. Obyvatelé domova si ušitá srdíčka vycpali střiží a my jsme jim je pomohli zavázat mašličkou nebo pár stehy zašít. Poseděli jsme s nimi, popovídali si, babičky a dědečci si vycpali srdíčka a část si jich odnesli. Ta, co v dílně zůstala, půjdou na jarmark organizovaný domovem- prodávají na něm výrobky z dílny, aby bylo na další materiál a aby obyvatelé viděli, že o jejich výrobky je zájem (posledně jsem zaváhala a ten polštářek s medvídkem jsem si nekoupila, doteď toho lituju).

Mám radost, že do domova vneseme trochu vzruchu a obyvatele potěšíme. Vždycky dostaneme malý dáreček z rukou obyvatel a ergoterapeutek. Nevěřili byste, jak jsou šikovní.

A tak pomalu vymýšlím, co budeme dělat na podzim :)

 

Matylda

 

Vyšlo na Zvířetníku - Neviditelný Pes v únoru 2014