Outdoorový kavalír
Sotva se začalo oteplovat, stal se z Karamelky outdoorový kavalír. Pokud může, tráví spoustu času na zahradě. Na terasu jsme jí dali i deku, aby si nenachladila pupík :) Proto máme skoro pořád otevřené dveře ven, kam putuje proud zajímavostí, které tam Karamelka z domu nenápadně odnáší. Dá se tam najít utěrka, psí hračky, špinavé ponožky a spodní prádlo ukradené v koupelně, případně plastová miska od poledních granulek, kterou Karamelka nosí tak, že ji uchopí za okraj do zubů, přiklopí si s ní oči a poslepu odchází (i s občasným klonnk!, když někde narazí).
Nepořádný jedinec, který si neuklidí boty do botníku, pak v podstatě může sám za to, že se minimálně jedna bota odstěhuje na zahradu a při cestě ven je potřeba vyrazit hledat (ještě že mám růžovooranžové botasky).
Onehdy Karamelka prováděla ranní toaletu dost dlouho, a tak jsem pojala podezření, že má průjem. Neměla, ovšem to, co leželo na trávníku, mělo dost zvláštní barvu- bylo to poseté červenými skvrnami. Po prvotním šoku mi došlo, že zírám na zbytky květovaného kapesníku. No nic, okousaná utěrka je červeně kostičkovaná, to si zase užiju....
Dlouho byly problémem průhledové schody v domě. Lákala jsem na piškotky, ale nic. Štěně postavené na schod zaujalo pozici přejeté žáby a odmítalo se pohnout. Pak přijela ze školy Kačka a dostala Karamelku na obyčejnou závist- Světluška si pro piškot po schodech vyběhla a jak Karamelka ví, pochutiny jsou jen pro ty, co neváhají.
Doufám, že Světluška trochu zhubne- její životní tempo nabralo zcela jinou dynamiku než dřív. Třikrát denně je potřeba se honit po domě a po zahradě a okusovat si hlavy, plus hodinová procházka s lítačkou navíc.
Procházka je báječná, ovšem pokud si vezmu foťák, mám o zábavu postaráno. Když namířím objektiv na kytku, Karamelka neomylně pozná, co je objektem mého zájmu, odpíchne se ke skoku a dotyčnou rostlinu ukousne. O vyhnaných motýlech bych mohla vyprávět romány a proč protrhla čenichem tu krásnou pavučinku s rosou, to opravdu netuším. Stala jsem se mistrem úskoků- co já se všechno ještě naučím!
Publikováno na Dedeníku 2016