Deka pro Dede

Bylo, nebylo, dávno tomu... Kdepak dávno, v září loňského roku jsem sešívala deku pro Velkou kočku a napadlo mě, že podobná by se hodila v mlžné Anglii i naší Dede, jenže do Vánoc to nestihneme. Myšlenku jsem včlenila do jednoho z mnoha mejlů, které lítaly mezi tvůrkyněmi deky, a Vave se nápadu chopila. Kdepak Vánoce, Úsměvy pro Dede z ní uděláme! Následně jsme spolu zahltily emajlovou poštu plánováním a dalšími nápady. Nakonec z toho vyšla deka ušitá z pruhů  látek zaslaných Zvířetníky. Každý Zvířetník přiloží kartičku se vzorkem látky a osobním vzkazem pro Dede. Látka měla něco vypovídat o dárci nebo být vzkazem ( např. látka z oblíbeného kusu oděvu nebo látka v barvě sluníčka, které bychom Dede v upršené Anglii všichni přáli). Jenže pak nám pruhy připadaly příliš jednoduché a z další smršti korespondence mezi šičkami (Bubu, Dalmatin, Matylda a Vave) vypadlo definitivní rozhodnutí- čtyři roční období. Rozdělení nám bylo jedno, pouze neustále zasněžená Dalmi nechtěla zimu (a to jsme všechny chápaly). Nakonec šéfová Vave rozdělila látky sama- Bubu má jaro, Dalmi léto, Matylda podzim a Vave zimu. Látky byly rozděleny na hromádky a odeslány šičkám. Nijak zvlášť jsme se nedomlouvaly, jen jsme si sdělily použitý vzor (a já jsem ohledně toho váhala až do Silvestra) a začaly šít s tím, že obdržená hromádka jsou látky povinné- ty se objevit musí. Z vlastních zásob můžeme doplnit vše, co je potřeba. Vlastně jsme tu práci tajily i před kolegyněmi- jednak každá z nás chtěla překvapit, jednak jsme byly zmítány strašlivou nejistotou, co z toho vyleze, protože náš první dojem z hromádky látek byl stejný- proboha, to je směsice jak od kolotoče. Z toho mám vytvořit jaro (léto, podzim...)?

Já jsem v podzimu chtěla vidět hlavně podzimní barvy listí proti zářivě modré obloze, na které svítí už poněkud zubaté sluníčko. Každá jsme se se svou představou pustila do šití a světe, div se, ono to šlo. Vave se postupně začaly scházet jednotlivé díly. Ač byl každý úplně jiný, dva šité v ruce a dva na stroji, ono to k sobě sedělo jako dílky puzzle. A poslední správný kousek zapadl na místo, když Dalmatin dodala kompas, na který každá z nás vybrala a poslal jí dvě látky. Myslím, že takhle dychtivě jsem pošťáka vyhlížela naposledy, když jsem dostávala na chmelu milostné dopisy, jako při téhle výměně piškvorku.

Nakonec Vave musela vybrat látku na borduru a spodní látku. Jediná z nás měla díly v ruce, a tak si je mohla vyzkoušet na různých barvách. Z té šedé jsem byla ze začátku trochu zaražená, ale bylo to přesně ono. Na spodní žluté jsme se shodly všechny.

Takže pak už na Vave zbyla jenom strašná spousta práce- dát deku dohromady, naaplikovat Karolínina zvířátka. a ozdobně prošít- proquiltovat. K tomu naháněla výrobce krabičky a všechny Zvířetníky, kteří ještě kartičku nedodali, aby tak učinili v termínu. Nakonec po vší té robotě vše zabalila, předala Dede a zazvonil zvonec a pohádky je konec. A nebo ne?

P.S. deku dostala Dede na Valentýnském Pražení, fotky naleznete zde:

jakkel: https://zviretnik.kubela.cz/prazeni_20100213/index.htm
RenataE: https://renatae.rajce.idnes.cz/prazeni_13.2/
Vave: https://vave-ri1.rajce.idnes.cz/Usmevy_pro_Dede_2010_aneb_deka_Zviretnicky_rok/
Zdena b.p. https://zdenabp.rajce.idnes.cz/Valentyn_13.2.10/
Asteris: https://asteris.rajce.idnes.cz/Valentynske_prazeni/
MarekR: https://naszviretnik.net/2010/02/17/foto-prazeni-unor-2010-4/?album=Prazeni022010

Matylda

Vyšlo na Zvířetníku - Neviditelný Pes v únoruu 2010