Dokonalá žena

17.07.2016 12:34

Onehdy přišla sousedka odnaproti na angličtinu a mezi anglickou řečí jen tak prohodila: „Nechápu, jak to stíháš. Učíš, překládáš, staráš se o dům, zahradu, rodinu a zvířectvo. Já si to nedokážu představit.“ Lehce jsem se nadnesla pýchou a vysvětlila, že stíhám leccos, ale něco taky ne. Důkazem je třeba můj plný koš věcí na žehlení.

Večer jsem si ve vaně četla jeden chytrý časopis a pochopila jsem, že všechno je úplně jinak. Dokonalá žena je neustále nalíčená, módním trendem je tzv. nahý vzhled, což znamená, že pečlivě líčíte a stínujete, abyste vypadali nenamalovaní. Toho dosahuji snadno tím, že se líčím pouze v případě, že musím být za dámu. Tam je žádoucí nějakou tu barvičku i mít, takže nahý vzhled můžu pustit z hlavy.

Následně jsme se poučila o výrobě správných půlměsíčků pro francouzskou manikůru. Bolně jsem si povzdechla a vydrbala kartáčkem hlínu za nehty, protože ten svlačec snad roste metr za týden. Od karatistických časů si nelakuju nehty a nenosím prstýnky, takže s tím se mi žije celkem dobře.

Poučení o křehkém srdci žen-kuřaček nedopadlo rovněž na úrodnou půdu, poněvadž nekouřím a křehké a zranitelné srdce mám pořád. Jen mě obvykle neničí infarkt, ale lidi okolo.

Pojednání o péči o vlasy a kůži ničené letním sluncem mě zaujalo, protože začínám vypadat jako typický venkovan (v Americe redneck, tedy rudý krk, spálený od slunce). Mám opálený obličej, výstřih a ruce, zbytek hraje všemi odstíny bílé, takže mě nelze podezřívat z pobytu v solárku nebo na pláži. Prozradím, že čeho tu pěknou barvu získávám já- je to práce na zahradě a lítání venku se psy. Ale o tom časopis neříkal zhola nic.

Kázání o sebedisciplíně bylo fascinující. Prý si mám čokoládu ordinovat po kouscích a striktně to dodržovat. Tak v tom problém nevidím, protože ji nejím vůbec. Obecně nejím sladké, což mě rozlítostnilo nad článkem o veganství a raw stravě, kde jednou z hlavních výhod bylo zdravé mlsání sladkého.  Ale o raw Hermelínu, Nivě a uheráku tam nebylo ani slovo a že by mě to teda zajímalo!

Též bych se měla večer načinčat, abych byla krásná a přitažlivá. Což o to, zkusit to můžu, ale nevím, jestli to bude mít žádoucí efekt, když usínám u večerního filmu, zatímco kolem se baví celá rodina a mne budí před půlnocí se slovy: „Maminko, vzbuď se a běž spát.“

Do dokonalé ženy mám jednoznačně hodně daleko. Ale fakt se snažím. Minimálně tak, že si čtu rady v časopisech.

 

Publikováno na Dedeníku 2016