Džíny

Nosíme je skoro všichni. Džíny, původně jeans, jsou nesmírně odolné kalhoty, které ovšem původně vznikly jako „montérky pro zlatokopy“.

V době zlaté horečky obchodník Jacob Davis potřeboval ušít trvanlivé kalhoty pro zlatokopy. Látku nakoupil v obchodě Leviho Strausse- byla to trvanlivá bavlněná tkanina. Jenže na těchto pracovních kalhotách se pořád vytrhávaly kapsy (například zlatokopové měli ve zvyku tahat po kapsách vzorky hornin). Proto Davis vymyslel zpevnění kapes kovovými nýtky. První džíny byly na světě. Získaly si mezi dělníky velkou oblibu, Davis se Straussem rozjeli výrobu a v roce 1873 si nechali džíny patentovat. Do módy se dostaly v polovině 20. století.

A nosíme je dodnes. V různých barvách a tvarech, i když ty modré jsou asi pořád nejoblíbenější.

Nosím je taky, ale přiznávám, že jen jako volnočasové oblečení a rozhodně za ně nejsem ochotna dát velkou částku. Konec konců, první džíny stály jeden dolar!

Kačka nosí džíny nerada, nepřipadá si v nich dostatečně žensky. U leckterých typů džín to chápu a džínové sukně mi dnes připadají jako strašnost, byť v pubertě jsem je nosila taky :)

Můžeme proti džínám mít jakékoli námitky, ale fakt je ten, že hodně vydrží, bláto se z nich poměrně snadno odrolí a když si sednu do trávy, nejsem okamžitě jako čuně. Pro majitele psů mají jednu výhodu- moc se na ně nechytají psí chlupy :)

Je to taky jeden z mála kusů oblečení, které usilovně látám a spravuji. Doma vlastním řadu džín v různém stupni rozkladu- ty první jsou „mezi lidi“, ty poslední jsou vysloveně pracovní.

Vlastně si neuvědomuji, že bych dokázala našít tolik záplat na jiný kus oblečení. A vy?

Publikováno na Dedeníku 2016