Hladce, obrace

05.02.2017 21:45

Už když jsem psala nadpis, tak jsem si říkala „no dobře, hladce, ale co je to za slovo obrace?“, protože plést jsem se sice naučila v pubertě, ale nad původem slova jsem se nezamyslela. Strejda Google mi taky nic nenabídl, tak jsem se vrátila k jehlicím.

Kdysi jsem pletla opravdu hodně. Sice ne tolik, jako jiné spolužačky, které po měsíci nošení dokázaly svetr rozpárat a do 14 dnů z něj vyrobit jiný model, ale přece jen. Byla to doba, kdy jinak přijít k hezkému svetru nešlo.

Pak se mi narodily děti a pletení malých svetříků byla radost. Dokázala jsem na ně vyplétat obrázky- nejúspěšnější byla beruška na lupenu :)

No, moje pletařské umění studované převážně z časopisů se dál nerozvinulo. Mamka s babičkou mě dokázaly naučit nahodit na jehlice a hladce a obrace- a tam to skončilo, protože samy víc neuměly. Krása krajkových vzorů mi zůstala utajena, prostě uplést díru jsem se nenaučila :)

Po revoluci všechny ženy odhodily jehlice, protože konečně byly obchody plné svetrů za pět peněz. Udělala jsem totéž. Cena materiálu obvykle přesáhla cenu hotového svetru a na originalitu se nehledělo, že. A dlouho to tak zůstalo.

Až onehdy jsem objevila, co nového obchody nabízí- příze bambulkové, střapečkové- a můj ty světe, samovzorovací! Tedy ne že by ze sebe samy dokázaly uplést copánek i s okolím, ale jsou rafinovaně barvené tak, že se vyplétaný vzor tvoří sám, nejen prosté melírování. Navíc se dají koupit příze velmi kvalitní, nejen akryl, co se ožmolkuje za půl roku, ale hlavně i nekousavé (moje představa vlněného svetru dlouho byla taková, že mě svetr kouše a kouše, až mě úplně sežere).

A tak jsem zase vzala do ruky jehlice. A zjistila jsem, že nejsem sama. Pletení je činnost, která se dá provozovat u televize, při cestování a při činnostech, které vyžadují okamžité odhození jehlic a zapojení do činnosti (u druhého kola voleb do Senátu jsme pletly tři a čtvrtá o tom uvažovala).

Tak se chystám koupit si tu samovzorovací vlnu. Plést nemusím, ale jsem strašně zvědavá a už ten pocit, že mi pod rukama narůstá něco, co je užitečné, jek nezaplacení. 

Publikováno na Dedeníku 2016