Klobouk dělá dámu

O víkendu jsem se s Kačkou a maminkou vydala na brněnský Špilberk na výstavu „A klobouk dělá dámu“.  Pracně jsme se vyšplhaly na kopec- špilberský kopec je dost příkrý a přes sliby města o zavedení lanovky, mikrobusu apod. „skutek utek“ a hůř pohybliví lidé se na celoročně otevřený hrad, kde bývají zajímavé výstavy, dostávají těžko nebo vůbec (stačí obyčejná operace kolena, ta vás může potkat i v mladším věku, a máte vymalováno).

V pokladně nám oznámili, že teď nás na výstavu nepustí, ale ve čtyři bude komentovaná prohlídka. Perfektní! Ovšem potřebovaly jsme někde strávit 40 minut, což při teplotě těsně pod nulou chtělo úkryt a něco teplého. Naštěstí je nedaleko pokladny otevřené útulné bistro Babinský, kde si lze v přívětivé atmosféře vypít čaj nebo něco jiného a posedět u hřejivých starých kachlových kamen. Byla jsme opravdu příjemně překvapená, že by to byl bývalý prostor pro strážné? Těžko říct.

Ve čtyři se v malé výstavní síni sešla opravdu spousta lidí. Výstavu komentovala sama autorka většiny klobouků, Magdalena Kopotová. Není sice vyučená modistka, ale klobouky vyrábí opravdu nádherné. Doplňuje je moderní i starou bižuterií, je schopna vyrobit klobouk na zakázku v jakémkoli odstínu. Zapůjčila nám na osahání různé druhy materiálů, vysvětlila postup výroby klobouků a zodpověděla i různé dotazy. Součástí výstavy byly ovšem také staré klobouky, úžasné originály- i když ty nově vytvořené měly stejné kouzlo a určitě nejen proto, že autorka používá staré formy.

Byly jsme naprosto nadšené. Klobouky milujeme. Obyčejnější slaměný klobouk jseme měla i v létě v Jizerkách- byl to jeden z mála způsobů, jak si v tom horku nespálit obličej :) Jinak se s kloboukem snažím „být za dámu“.

Mimochodem, opět tam zazněla stará známá věta, že klobouk sluší každé ženě- jen si musí najít ten správný a mít odvahu ho nosit.

Už jste to zkusili? 

Publikováno na Dedeníku