Rýžování zlata

Naší dovolené na Šumavě předcházela důkladná příprava. Jelikož jel můj muž a děti, brácha a jeho rodina i naši rodiče, rozhodla jsem se, že pro takové množství lidí je potřeba vyrobit tématická trička. Pak už stačilo dostatečně přesvědčit mou švagrovou, že je to dobrý nápad a rozhodně se chce zúčastnit. Na přiložené fotce je vidět, že trička jsou sice stejná, ale přesto je každé jiné. Když jsme takto oblečeni vyrazili na výlet na Chalupskou slať, málem mě sejmula do rašeliniště hláška malého chlapečka: „Hele mami, asi nějakej tábor!“ Nějak mu nevadilo, že většina z nás vypadala jako hodně starší pionýři...

Jeden den jsme měli v plánu rýžování zlata v Lenoře. Místní dobrovolník, starší pán očividně milující svou obec, byl poněkud překvapen množstvím lidí, kteří do Lenory dorazili, ale konec konců, byly prázdniny a když jsme k tomu množství lidí přihodili naši desetičlennou výpravu, už to byl skoro dav. Lenora je malá obec kdysi se sklářskou hutí. Dnes v ní funguje jen malá sklářská dílna, kde pracují tři mistři. Když nás průvodce k dílně dovedl, rádi nám předvedli své umění. Slíbili ukázat foukání koštýře- a to jsem tedy chtěla vidět, jak tam přimontují takovou tu dlouhou část. A taky nám to ukázali! Na pohled to vypadalo strašně jednoduše... V krámku vedle dílny jsme si jejich výrobky mohli koupit.

Pan průvodce nám mezitím vyprávěl o historii Šumavy i původních šumavských smíšených lesích, která padly za oběť právě těm sklářským hutím, a místo nich byly vysazeny ty nešťastné smrky.

Ukázal nám i rechle- most s dřevěným roštem na dně řeky, kde se zachycovaly vytěžené kmeny, které se pak splavovaly po řece k dalšímu zpracování.

S hrdostí předvedl plně funkční pec na chleba- během léta se několikrát pořádají slavnosti chleba, kdy se pec roztopí a mistr pekař v ní peče chleba, housky i buchty.

Konečně došlo na rýžování zlata! Děcka už nadskakovala netrpělivostí. Zlatonosná Vltava nám prý vydá své bohatství. Bylo nás moc, a tak jsme rýžování nechali jen na dětech. Pan průvodce vytáhl několik rýžovacích pánví a předvedl i vysvětlil, jak se s nimi pracuje. Nejdřív se z pánve vyplaví hrubé nečistoty, až zůstane jen písek. Točením ve vodě a dalším vyplavováním je možné v pánvi získat velmi jemný černý písek, který může obsahovat zlato- malé částečky zvané zlatinky. Průvodce přiznal, že se zúčastnil mistrovství světa v rýžování zlata v Americe, kde skončil na 31. místě a v Evropě na 8. místě. Takže know-how bylo přímo od mistra. Děti nalezly za parného poledne do ledové řeky a zlatá horečka začala. Výsledek- máme doma několik zlatinek, na které jsou děti nezřízeně pyšné, a do druhého dne do rána si Kačka stihla pořídit parádní opar, se kterým vypadala dle vlastních slov jako kačer Donald.

Šumavu mám moc ráda. Vždycky je tu co k vidění, na to stačí zajít jen do lesa....

Matylda

Vyšlo na Zvířetníku - Neviditelný Pes v září 2008